Žaloba z rušené držby

Přijetí nového občanského zákoníku přineslo do zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu i nový druh žaloby, konkrétně tzv. žalobu z rušené držby.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Řízení o žalobě z rušené držby má svůj hmotněprávní základ v ustanoveních § 1003 a 1007 občanského zákoníku. Jedná se o specifickou žalobu a specifické řízení. Soud je povinen o takovéto žalobě rozhodnout do 15 dnů, přičemž není povinen nařizovat jednání. Žaloba je zaměřena pouze a výlučně na ochranu rušení držby.

K povaze řízení o žalobě z rušené držby se již od doby jejího zakotvení do právního řádu několikrát vyjádřil i Ústavní soud. Jak Ústavní soud poznamenal, tak soudy se v řízení o žalobě z rušené držby pouze a výlučně zajímají o faktický stav věci – držbu, resp. tzv. pokojný stav, tedy neřeší právní otázky týkající se oprávněnosti, řádnosti či poctivosti držby (je možné se pouze bránit poukazem na nepravou držbu žalobce nebo vypuzení z držby žalobcem). Dle Ústavního soudu se řízení o žalobě z rušené držby blíží svým obsahem řízení o předběžném opatření. O žalobě z rušené držby je rozhodováno usnesením, přičemž usnesení je ze své povahy předběžně vykonatelné. To znamená, že bez ohledu na právní moc takového usnesení je nutné respektovat v něm uvedený výrok od jeho doručení, který bude zejména obsahovat zákaz určitého jednání, kterým byla rušena držba.

Typickými situacemi, které mohou vyústit až v podání žaloby z rušené držby, jsou ty, kdy vlastník pozemku delší dobu trpí chůzi svého souseda přes tento pozemek, přičemž se tak děje bez jakéhokoli právního důvodu a případně jej i na neoprávněnost jeho chování opakovaně upozorňuje. Dochází tak vlastně ke vzniku faktického (pokojného) stavu. Pokud by pak došlo například k oplocení pozemku a soused by podal žalobu z rušené držby, načež by prokázal, že přes pozemek roky procházel, pak by zřejmě byla tato žaloba úspěšná. Žalobu je však nutné podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozví o zásahu do držby, nejpozději však do 1 roku od okamžiku daného zásahu. Vlastník pozemku se však může domáhat ochrany před rušením jeho vlastnického práva skrze podání žaloby na ochranu vlastnického práva, v rámci které by již byla zkoumána samotná držba i po právní stránce.

Žaloba z rušené držby představuje efektivní ochranu proti narušení pokojného stavu, nicméně může přispět i k udržení stavu, který má do pokojného daleko, a je spíše výsledkem trpělivosti a shovívavosti vlastníka pozemku.

Další zprávy z regionu