Takovouto osobu stiženou duševní poruchou může zastupovat potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. K tomuto pak musí být naplněny další předpoklady, a sice že zastoupený nemá jiného zástupce, musí mu být vysvětlena povaha zastoupení a jeho následky, zastoupení členem domácnosti musí být schváleno soudem a takové zastoupení není dotyčnou osobou odmítnuto. Zneužití tohoto institutu však může vést k založení trestněprávní odpovědnosti.
O tomto se přesvědčil i syn, který na základě rozhodnutí soudu o zastoupení matky členem domácnosti přebíral její starobní důchod. Takto svěřené finanční prostředky měl pak užít k úhradě nákladů pro potřeby obstarávání obvyklých záležitostí nemocné matky, zejména pak za ubytování matky v domě s pečovatelskou službou a další služby spojené s péčí o matku. Syn byl však obviněn ze zpronevěry, neboť bylo zjištěno (a v rámci řízení před soudy následně prokázáno), že jednotlivé náklady nehradil, ačkoliv disponoval dostatečnými finančními prostředky ze starobního důchodu matky (viz NS 3 Tdo 1331/2021). Tyto si tak musel zákonitě ponechat pro vlastní potřebu.
Syn se obvinění ze zpronevěry bránil zejména tím, že z jeho pohledu nakládal s příjmem matky v jejím zájmu, neboť za nejzákladnější matčin výdaj považoval stravu (matky i svoji, jinak by se o matku nemohl osobně starat), základní vybavení bytu, výdaje za hygienické prostředky a pomůcky pro matku a posléze i náklady za dojíždění za matkou (na zbylé náklady mu tudíž už nezbyly prostředky). Byl rovněž přesvědčen o tom, že jeho častá přítomnost v domě s pečovatelskou službou udržovala matku při životě. Měl též upřednostnit osobní péči o matku před svým zaměstnáním a osobním životem. Obhajoba syna týkající se jeho skutkové verze však byla soudy vyvrácena a tento byl následně odsouzen.
Z hlediska rozhodování soudů ve vztahu k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry (… kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou – nejméně 10.000,- Kč…) totiž nebylo podstatné, zda obviněný syn o matku pečoval, či nikoliv, případně jak často a jak intenzivně, nýbrž jak nakládal se svěřenými finančními prostředky.
