Dle trestního zákoníku se totiž zbraní, nevyplývá-li z jeho jednotlivých ustanovení něco jiného, rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším. Trestný čin je pak spáchán se zbraní, jestliže pachatel nebo s jeho vědomím některý ze spolupachatelů užije zbraně k útoku, k překonání nebo zamezení odporu anebo jestliže ji k tomu účelu má u sebe. Trestný čin je spáchán se zbraní i tehdy, když pachatel přímo zbraň nepoužil ke spáchání trestného činu, ale měl ji za tím účelem u sebe, aby ji podle potřeby použil. Trestný čin naproti tomu není spáchán se zbraní, měl-li ji sice pachatel u sebe, ale nepoužil ji a ani ji nezamýšlel použít stanoveným způsobem.
V návaznosti na rozhodovací praxi soudů pak obecně platí, že zbraní se rozumí nejen zbraň v technickém slova smyslu (např. střelná zbraň; sečná zbraň jako šavle; bodná zbraň jako kord), ale jakýkoli předmět způsobilý přivodit zranění. V konkrétním případě to může být kámen, násada od zahradního náčiní, železná tyč, vidle, silný klacek, pepřový sprej, vařící voda, mobilní telefon, poštvání psa nebo i motorové vozidlo, jestliže tyto nástroje splňují podmínku, že je možno jimi učinit útok proti tělu důraznější a za předpokladu, že z jednotlivého ustanovení nevyplývá něco jiného. Lze tak dovodit, že zbraní může být jakýkoliv předmět, pokud je schopen v konkrétním případě způsobit vážné narušení tělesné integrity jiné osoby (NS 4 Tdo 1045/2022). Rovněž platí, že použitím zbraně k útoku nebo k překonání nebo zamezení odporu se rozumí nejen užití zbraně k fyzickému násilí (např. vystřelení proti tělu poškozeného, bodnutí dýkou atd.), ale i její užití k působení na psychiku poškozeného, tj. k hrozbě (např. napřažení železnou tyčí, najíždění autem na poškozeného apod.).
Pojetí zbraně je širší než by se mohlo na první pohled zdát. Nejen střelná zbraň či výbušnina může mít totiž pro zdraví osob fatální následky. Navíc, spáchání trestného činu se zbraní představuje okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby.
