Překážkou pro takovýto postup může být situace, kdy spoluvlastník o toto žádá v nevhodnou dobu, či by zrušení spoluvlastnictví vedlo k újmě jen některého ze spoluvlastníků – tato překážka se spíše uplatní ve vztahu k výjimečným okolnostem. Za překážku lze považovat i případnou dohodu spoluvlastníků, že nebudou žádat zrušení spoluvlastnictví po určitou dobu, či odklad zrušení spoluvlastnictví soudem k návrhu některého ze spoluvlastníků nebo odklad zrušení spoluvlastnictví pořízením pro případ smrti.
Spoluvlastnictví pak může být zrušeno dohodou spoluvlastníků (měla by být v podstatě preferovaným způsobem zrušení spoluvlastnictví) nebo rozhodnutím soudu. Pokud jde o samotný způsob vypořádání spoluvlastnictví, spoluvlastníci mohou volit mezi rozdělením společné věci, jejím prodejem tzv. z volné ruky (kupní smlouvou), prodejem ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, či převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
K výše uvedenému lze doplnit pár poznatků z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (NS). Dle NS totiž k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem společné věci není třeba, aby obsahovala jméno kupujícího, ani konkrétní kupní cenu. Musí však v takovém případě obsahovat ujednání o způsobu prodeje (dražbou nebo z volné ruky), a pokud by šlo o prodej z volné ruky, alespoň způsob určení kupujícího a kupní ceny. Tyto představují podstatné náležitosti, bez jejichž ujednání není dohoda uzavřena.
A jak je to například v situaci, kdy soud rozhoduje o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a někteří ze spoluvlastníků společně tzv. táhnou za jeden provaz? Komu má být pak společná věc přikázána? Jedná-li dle NS ve shodě více spoluvlastníků, kterým patří dohromady významně vyšší spoluvlastnický podíl než jejich protistraně a navrhují přikázání věci jednomu z nich, tak pokud by snad měla být věc přikázána jinému spoluvlastníkovi (protistraně), musí pro to existovat závažné důvody. Je tomu tak z toho důvodu, že je třeba respektovat společnou vůli spoluvlastníků, jejichž podíl tvoří nadpoloviční většinu (22 Cdo 754/2023).
