Nicméně nelze spoléhat na to, že v případě povolení nezbytné cesty přes pozemek jiného vlastníka se jedná o jakousi jednoznačnou záležitost, nýbrž je potřeba se vypořádat s několika zákonnými kritérii. Kromě toho, že na návrh vlastníka soud např. nepovolí nezbytnou cestu, pokud by ta představovala pouze pohodlnější spojení s jeho pozemkem, nepovolí ji také tehdy, když si vlastník způsobí nedostatek přístupu ke svému pozemku z hrubé nedbalosti či úmyslně.
Hrubou nedbalostí se rozumí nedbalost nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu osoby k plnění jejích povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti této osoby k zájmům jiných osob.
V návaznosti na konkrétní posouzení každého jednotlivého případu pak soud nemusí žalobě o povolení nezbytné cesty vlastníka vyhovět, pokud se tento dopustí hrubě nedbalého či úmyslného jednání spočívajícího v tom, že se zbaví existujícího spojení s veřejnou cestou či nabude pozemek bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. Zároveň však neplatí rovnice, že koupě pozemku bez spojení s veřejnou cestou znamená automaticky ztrátu nároku na povolení nezbytné cesty (NS 22 Cdo 3733/2022). Dle rozhodovací praxe Ústavního soudu je při posuzování kritéria jednání z hrubé nedbalosti, příp. jednání úmyslného nutno rozlišovat dvě skupiny případů. Na straně jedné stojí případy, v nichž vlastník nemovité věci úmyslně či hrubě nedbale zapříčiní situaci, v níž nebude mít ke své nemovité věci přístup (např. prodej, zastavění či přehrazení cesty). Na straně druhé jde o případy, v nichž je absence přístupu objektivní skutečností a vlastník nemovité věci do ní toliko vstoupí. V takovém případě by tak absence přístupu neměla jít k tíži daného vlastníka (II. ÚS 1587/20).
Za hrubě nedbalé jednání však soudní praxe považuje i koupi nemovitosti za sníženou cenu odpovídající absenci přístupu k nemovitosti, za současného přesvědčení kupujícího, že pokud nedojde k zajištění přístupu dohodou, o kterou se nepokusil, bude mít zřízen přístup rozhodnutím soudu (NS 22 Cdo 5229/2016). Pasivita vlastníka pozemku, resp. nabyvatele v otázce snahy o uzavření dohody k zajištění přístupu k danému pozemku tak pro něj může mít neblahé následky.
