Výživné po novele občanského zákoníku: postoupení pohledávky a další změny

Ruku v ruce se změnami v oblasti péče o dítě došlo od Nového roku také k několika úpravám pravidel pro výživné. Z praktického pohledu nejde o revoluci, ale spíš o zpřesnění stávajících principů a jednu novinku v podobě možnosti postoupení splatné pohledávky na výživném.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Obecně se tedy nadále vychází z toho, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Nově zákon výslovně stanoví, že se při hodnocení odůvodněných potřeb přihlíží i k jejich budoucí změně, pokud ji lze rozumně předvídat. To znamená, že soud o výživném může rozhodnout na dobu delšího časového intervalu (např. při rozhodování o výživném dítěte, které je v předškolním věku, lze zohlednit budoucí změnu ve smyslu započetí jeho školní docházky).

Výslovně je pak upraveno, že v případě hodnocení schopností a možností povinného rodiče je třeba zkoumat, zdali dosahovaný příjem rodiče odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, vzdělání a kvalifikaci, a také vzhledem k situaci na trhu práce v místě jeho pracoviště nebo bydliště. Ve vztahu k hodnocení majetkových poměrů povinného rodiče je nutno věnovat pozornost i tomu, zda se nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu.

Jak již bylo v úvodu předestřeno, nově lze za úplatu postoupit splatnou peněžitou pohledávku výživného. K tomuto přistupuje několik podmínek. Mimo jiné, rodič, který postupuje pohledávku (postupitel), neručí za dobytnost pohledávky tomu, komu jí postupuje (postupníkovi). Pokud jde navíc o pohledávku výživného pro nezletilé dítě, postupitel neodpovídá ani za to, že pohledávka v době postoupení trvala, mohl-li postupník vědět, že je pohledávka nejistá nebo nedobytná. Postoupení pohledávky na výživném tak pro rodiče, kteří zažívají peripetie s neplacením výživného ze strany druhého rodiče, může představovat další nástroj, jak se s touto situací vypořádat. Využití tohoto nástroje se pak předpokládá zejména tam, kde je povinný rodič sice dostatečně solventní k plnění výživného, ale výživné odmítá plnit ze subjektivních důvodů (např. spor s exmanželkou). Úplata za postoupení pohledávky musí být realizovaná bezhotovostním převodem a postupník nabývá pohledávku teprve úplným poskytnutím úplaty. Je vhodné doplnit, že se musí jednat o pohledávku výživného, o které rozhodl soud (ať již autoritativně nebo v rámci schválení dohody rodičů). Jak se tento nástroj ujme v praxi však ukáže až čas.

Další zprávy z regionu