Zanedbání povinné výživy

Nežijí-li oba rodiče a děti ve společné domácnosti, pak otázka placení výživného dokáže často zažehnout jiskru nekonečného a náročného sporu rodičů o jeho výši. Mnoho rodičů zapomíná, že oba rodiče jsou povinni zajišťovat výchovu a výživu dítěte. V případě, že jednomu z rodičů je stanovena povinnost platit výživné v určité výši, neznamená to, že se jedná o formu přilepšení pro pečujícího rodiče bez ohledu na dítě.

Ilustrační foto: Designed by Freepik

Jak je to však s případy, kdy rodič je lhostejný k placení výživného a nápravy se nelze domoci jinak? Odpovědí může být trestní zákoník, který zakotvuje trestný čin zanedbání povinné výživy.

Rodiče, resp. osobu s vyživovací povinností lze postihovat v zásadě za neplnění vyživovací povinnosti; a to i například v situaci, kdy platí méně, než by měl (trest odnětí svobody až na jeden rok), nebo za úmyslné vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti (trest odnětí svobody až na dva roky). Doba, po kterou obviněný neplní vyživovací povinnost, musí být delší než 4 měsíce. Trestní soud si musí pro účely řízení sám vyhodnotit výši vyživovací povinnosti, tzn., že dřívější rozhodnutí soudu o výživném pokládá za jakýkoliv jiný listinný důkaz, přičemž je povinen zjišťovat i další okolnosti. Souhrnně řečeno, odůvodněné potřeby a majetkové poměry dítěte, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry obviněného.

Hlavním cílem této trestní úpravy není potrestání pachatele, nýbrž zájem na tom, aby dítě, popř. osoba odkázána na výživu byla zaopatřena a byly uspokojeny její životní potřeby. Toto se promítá i do institutu tzv. účinné lítosti. Trestní odpovědnost za trestný čin totiž zaniká, jestliže čin neměl trvale nepříznivých následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek. Jestliže tedy obviněný zaplatí v celém rozsahu dlužné výživné, popř. zabezpečí zaplacení dlužného výživného prostřednictvím třetí osoby do vyhlášení rozsudku, zprostí se trestní odpovědnosti. Primární zájem dítěte se odráží i ve způsobu potrestání, kdy nepodmíněný trest odnětí svobody lze uložit jen v případech, kdy není možno dospět k nápravě jiným způsobem.

Poměrně zajímavým nástrojem je i možnost uložení přiměřeného omezení, které spočívá v zabavení řidičského průkazu. Obviněný se v drtivé většině případů brání svou špatnou sociální situací. Tato obhajoba však u soudu často neobstojí ve světle objektivních faktů.

Další zprávy z regionu