Podvod v dědickém řízení

Při projednávání pozůstalosti v rámci dědického řízení mohou nastat situace, a tyto nejsou zcela výjimečné, kdy dědici mezi sebou vedou rozepře např. ve věci platnosti závěti. V extrémních případech může dojít i ke zničení závěti sepsané zůstavitelem. V dnešním článku se ale podíváme na situaci, kdy osoba, která není účastníkem dědického řízení, záměrně uvede dědice v omyl, a to za účelem vlastního majetkového prospěchu.

Náležitý dohled nad nezletilým

V dnešním článku se budeme věnovat odpovědnosti za škodu způsobenou nezletilým a důsledky s tímto spojenými pro osoby vykonávajícími nad nezletilými dohled. Osoba, která zanedbá náležitý dohled nad škůdcem, totiž spolu s ním dle zákona hradí škodu společně a nerozdílně; případně sama, pokud k tomu škůdce není povinen. Kromě rodičů se s tímto druhem odpovědnosti mohou setkat i organizátoři školních či zájmových aktivit, kterým je dohled nad nezletilými svěřen.

Nedání přednosti v jízdě

Přes trvající mimořádná opatření se závěr roku 2020 opět nesl v hektickém duchu příprav na oslavy vánočních svátků a konce daného roku. To vše také doprovázela každoroční zvýšená nervozita řidičů vozidel na pozemních komunikacích. Vlivem nervozity či podrážděnosti řidičů může dojít k porušení pravidel silničního provozu. V důsledku toho se také zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod a nezřídka k těmto bohužel dochází.

Pojistný podvod – zamlčení podstatných údajů

Sjednávání různých typů pojistných smluv je vcelku běžnou praxí, ať už jde o pojištění životní, bytu, automobilu apod. V tomto článku upozorníme zejména na tu skutečnost, že osoba sjednávající pojistnou smlouvu by měla mít vždy na paměti, že případné uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů, popř. zamlčení podstatných údajů může v konečném důsledku vést k založení její trestní odpovědnosti za trestný čin pojistného podvodu.

Slib odškodnění

Slib odškodnění není v praxi úplně neznámým institutem, přičemž samotní účastníci právního vztahu si často ani neuvědomují, že právě tento využívají. Slib odškodnění se používá zejména v situacích, kdy strany sice budou mít vůli jednat určitým způsobem, ale jedna z nich (příjemce slibu) bude požadovat náhradu újmy, která jí v souvislosti s tímto jednáním, k němuž jinak není povinna, může případně vzniknout (např. při ztrátě cenného papíru).

Další zprávy z regionu