Započtení na dědický podíl má sloužit spravedlivému rozvržení majetkového přínosu pocházejícího od zůstavitele do majetku dědiců, jehož cílem je snížit majetkové disproporce mezi dědici tak, aby bylo dosaženo alespoň přibližného či částečného vypořádání hodnoty majetku nabytého jednotlivými dědici jak dědictvím, tak bezplatným nabytím za života zůstavitele.

Každý má představu o tom, co je to závěť. Obecně používaný termín „poslední vůle“ nejlépe vystihuje obsah tohoto dokumentu. Zákon stanoví, že závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám aspoň podíl na pozůstalosti. Závětí může být jen osobní projev vůle osoby, nemůžeme někoho pověřit, aby za nás zvolil dědice. Také společná závěť několika zůstavitelů je vyloučena.

Každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Účelem prevenční povinnosti je předcházení vzniku újmy. Prevenční povinnost však není bezbřehá a její dodržení musí být vždy posuzováno v závislosti na konkrétním případu.

Zákonem č. 163/2020 Sb., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2020 k další novelizaci občanského zákoníku. Předmětná novela přinesla mj. změnu týkající se předkupního práva v rámci spoluvlastnictví věcí nemovitých.

Nezanedbatelná část obyvatel vyráží na dovolenou do zahraničí automobilem, stejně tak i Českou republiku navštěvuje spousta zahraničních turistů, kteří tento dopravní prostředek rovněž využívají. Případná nehoda v zahraničí či nehoda za účasti zahraniční osoby u nás přináší celou řadu otázek i v rovině soukromoprávní.

S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR si dnes připomeneme, jaké důsledky pro spolujezdce při dopravní nehodě může mít nepřipoutání se bezpečnostním pásem, mimo možných vážných zranění.

V dnešním příspěvku si připomeneme jednu ze základních povinností řidiče dopravního prostředku, který je účastníkem dopravní nehody, a to z pohledu trestněprávních důsledků porušení této povinnosti. Ona povinnost spočívá v poskytnutí pomoci druhému, který při dopravní nehodě utrpěl újmu na zdraví.

V rámci právních jednání se můžeme setkat s určením lhůty „bez zbytečného odkladu“. V dnešním článku se na vymezení této lhůty podíváme optikou judikatury Nejvyššího soudu ČR.

V návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR v oblasti doručování do datových schránek právnických osob dnes upozorníme na problémy, které mohou být s tímto spojeny.