V tomto článku si přiblížíme situaci zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Vzít věci do vlastních rukou obecně nelze doporučit, neboť osoba, která se snaží pachatele zadržet, si např. nemusí být vědoma jeho skutečné nebezpečnosti, případně dalších okolností. V tomto směru je tedy nutno nabádat k velké obezřetnosti.

Nemálo osob v současnosti využívá velmi příznivých cen letenek k návštěvě atraktivních destinací. Stávka zaměstnanců leteckého dopravce, v jejímž důsledku dojde ke zrušení dlouho očekávaného letu, však může přinést velmi nemilé překvapení již na začátku cesty. Má v takovémto případě cestující právo na náhradu škody?

Přestože jsou poslední dny provázeny velmi teplým počasím, dnešní článek nás přenese spíše do zimního období, kdy stav chodníků představuje poměrně frekventované téma. V případě zranění osoby při pádu na chodníku je nutno vyřešit otázku, kdo za případný nepříznivý stav chodníku odpovídá, resp. kdo je povinen k náhradě újmy na zdraví.

Právní pojmy jako promlčení či dobré mravy jsou všeobecně známy široké laické veřejnosti. Převážná část osob víceméně tuší, že v případě, že svá práva neuplatní v určitém čase, může dojít k jejich promlčení, což pro ně bude mít negativní důsledky. Odborně, resp. slovy zákonodárce řečeno, v případě, že nedojde k vykonání práva v předepsané lhůtě, tzv. promlčecí lhůtě, právo se promlčí a dlužník není povinen plnit. K promlčení soud přihlíží jen na námitku dlužníka – tzv. námitku promlčení.

V tomto článku znovu nahlédneme do „světa“ imisí. Dle občanského zákoníku platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (tj. imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda). Imise pak rozlišujeme na ty přímé (kdy je zakázáno přímo přivádět je na pozemek souseda, a to bez ohledu na míru takových vlivů a stupeň obtěžování souseda) a nepřímé (tyto jsou také zakázány, avšak jen za podmínky, že jsou místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku sousedem).

V dnešním článku si přiblížíme skutkovou podstatu trestného činu – týrání osoby žijící ve společném obydlí, a to na podkladě nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu (Usnesení sp. zn. 7 Tdo 79/2021 – zločin týrání manželky).

Jedním z důvodů nabytí vlastnického práva je vydržení. Občanský zákoník předpokládá, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

Občanský zákoník upravuje v ustanovení § 2959 peněžitou náhradu za usmrcení či za zvlášť závažné ublížení na zdraví tak, že pro případ usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví stanoví škůdci povinnost odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, a to ve formě peněžité náhrady vyvažující plně jejich utrpení. Současně stanoví, že nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

V blízké době pravděpodobně dojde k výrazným změnám ohledně údajů uváděných na občanských průkazech, a to v souvislosti s návrhem nového zákona o občanských průkazech. Ten byl vládou předložen především v návaznosti na evropské nařízení č. 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti. Podle uvedeného nařízení musí všechny členské státy vydávat nové občanské průkazy od 2. srpna 2021.