V rámci právních jednání se můžeme setkat s určením lhůty „bez zbytečného odkladu“. V dnešním článku se na vymezení této lhůty podíváme optikou judikatury Nejvyššího soudu ČR.

V návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu ČR v oblasti doručování do datových schránek právnických osob dnes upozorníme na problémy, které mohou být s tímto spojeny.

V dnešním článku se budeme zabývat pojetím ústavu, který je vnímán jako nástupce obecně prospěšné společnosti. Tímto navazujeme na naše dřívější pojednání o nadacích a nadačních fondech.

V minulém článku jsme se zabývali základní charakteristikou nadace a předpoklady jejího vzniku. Dnes se budeme věnovat nadačnímu fondu a jeho znakům, a to i ve srovnání s právní úpravou nadace.

V souvislosti s „koronakrizí“ a jejími negativními dopady došlo k aktivaci různých druhů pomoci prostřednictvím rozličných subjektů. Svou pomoc nabídly i nadace, kdy formou nadačních příspěvků přispěly např. na nákup ochranných pomůcek a na další projekty. Co to vlastně je nadace a jak vzniká?

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) se nedávno vyjádřil k informacím, které jsou sdělovány veřejnosti o osobách nakažených nemocí COVID-19 a k projektu tzv. „chytré karantény“, a to ve vztahu k ochraně osobních údajů.

V dnešním článku si obecně vymezíme formu právních jednání s možnými dopady na smluvní vztahy. Z pohledu formy rozlišujeme právní jednání provedené ústně, písemně či konkludentně. Občanský zákoník je v tomto směru poměrně variabilní, neboť vycházejíc ze zásady autonomie vůle ponechává každému právo volby ohledně konkrétní formy právního jednání.

V dříve publikovaných článcích jsme se zabývali úniky, či týráním zvířat. Dnes si připomeneme, jak je na zvíře v základním měřítku nahlíženo z pohledu norem občanského práva, a to v návaznosti na soudní judikaturu.

V současnosti se výrazně do popředí dostává téma náhrady škody v souvislosti s „koronakrizí“ a dopadů mimořádných opatření na jednotlivé osoby. Účelem tohoto článku však není polemika o tom, zdali se při uplatňování nároků na náhradu škody řídit ustanoveními krizového zákona či zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, či vymezit přesný návod, jak v tuto chvíli postupovat.