Trestní právo je právním odvětvím, které se zabývá těmi nejzávažnějšími protiprávními činy. Trestní zákoník sám hovoří o tom, že se trestní odpovědnost a s ní spojené důsledky uplatňují, pokud nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů – tedy zejména odpovědnosti za přestupky či občanskoprávní delikty.

Trestní zákoník a jeho působnost nekončí na státní hranici. Za určitých podmínek se totiž může vztahovat také na jednání, ke kterému dojde mimo ČR.

Občanský zákoník stanoví, že zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu bez zaplacení odstupného (storna), jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu.

V dnešním článku se budeme věnovat důsledkům porušení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel. Takovýto trest zákazu činnosti může představovat výrazný zásah nejen do života jednotlivce, ale i do života rodiny, neboť absence možnosti využít k přemísťování vozidlo může být pro řadu osob v současnosti zcela kritická.

Před několika dny se v rámci celé České republiky uskutečnila velká policejní akce zaměřená na kontroly dodržování nejvyšší dovolené rychlosti na pozemních komunikacích. V dnešním článku se proto podíváme na to, jaké dopady může mít výrazné překročení nejvyšší dovolené rychlosti.

V dnešním článku se budeme krátce věnovat pojetí zbraně z pohledu trestního práva. Vybavit si pod pojmem zbraň některý ze samopalů či např. nůž jistě nikomu nebude činit potíže. Avšak, z pohledu trestního práva by takovéto jednoduché vnímání zbraně bylo velmi omezené.

V tomto článku si krátce přiblížíme skutkovou podstatu trestného činu podplacení ve vztahu k úřední osobě a některé její aspekty (aplikace např. na případy snah některých osob působit na příslušníky Policie ČR, aby se dále nezabývali řešením dopravního přestupku či aby se zasloužili o „ztrátu“ důležitých důkazních materiálů).

V minulosti jsme se věnovali odpovědnosti vlastníka komunikace, resp. chodníku za újmu, která vznikne jeho uživateli v souvislosti se „závadou ve schůdnosti“. V dnešním článku upozorníme na některé meze této odpovědnosti, včetně možných očekávání s touto odpovědností spojených.

Úporná snaha vloudit se někomu do přízně, kdo o to nestojí nebo kdo je tím popuzen, může v rámci mezilidských vztahů dospět do takové fáze, že je nutno brát v potaz i trestněprávní rovinu takovéhoto jednání.