Rozhodovací praxe soudů nám permanentně přináší nespočet zajímavých případů, které jsou důkazem nekonečné rozmanitosti konkrétních životních situací. V dnešním článku si proto prostřednictvím konkrétního příkladu přiblížíme, jak může být nahlíženo na změnu stavby jakožto architektonického díla pohledem architekta.

V dnešním článku si přiblížíme situaci, kdy v návaznosti na soudem vyhodnocený nepoctivý záměr dlužníka nedojde ke schválení oddlužení.

Institut oddlužení, při řádném splnění všech podmínek, je způsobilým prostředkem k tomu, aby se dlužník vymanil z tzv. dluhové spirály. Zhodnotit situaci dlužníka a pomoci mu se sepsáním insolvenčního návrhu spolu s návrhem na povolení oddlužení mohou také akreditované osoby pro poskytování služeb v oblasti oddlužení.

V dnešním článku volně navážeme na článek minulý, když se budeme zabývat investováním do společné věci v rámci spoluvlastnictví, a to zejména s ohledem na soužití nesezdaných partnerů.

V situaci, kdy více subjektům patří jedna věc, aniž je reálně rozdělena, hovoříme o spoluvlastnictví. Míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví pak vyjadřuje spoluvlastnický podíl.

Snaha dosáhnout cíle za každou cenu s sebou může nést nepříznivé následky, např. v podobě spáchání trestného činu vydírání. Toho se dle trestního zákoníku dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Co lze však podřadit pod pohrůžku jiné těžké újmy?

Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena všem členům voleného orgánu právnické osoby, kteří se přijetím této funkce zavazují k osobnímu a loajálnímu vykonávání této povinnosti s nezbytnými znalostmi a pečlivostí.

Trestní právo je právním odvětvím, které se zabývá těmi nejzávažnějšími protiprávními činy. Trestní zákoník sám hovoří o tom, že se trestní odpovědnost a s ní spojené důsledky uplatňují, pokud nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů – tedy zejména odpovědnosti za přestupky či občanskoprávní delikty.

Trestní zákoník a jeho působnost nekončí na státní hranici. Za určitých podmínek se totiž může vztahovat také na jednání, ke kterému dojde mimo ČR.