Každý se může někdy dostat do situace, která prověří jeho morální hodnoty a schopnost bezprostřední reakce. Tyto situace vznikají často v důsledku přírodních katastrof (povodně, požáry), lehkomyslného jednání některých jedinců či nahodilého výkyvu běžného života (všemožné karamboly, dopravní nehody, apod.). Pokud se dostane jakákoliv osoba, např. vlivem výše uvedené situace, do nesnází, neměli bychom být k tomuto lhostejní, jinak se kromě možného morálního selhání vystavujeme riziku spáchání trestného činu neposkytnutí pomoci.

„Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka“. Tak zní název divadelní hry Josefa Kajetána Tyla, ve které se poprvé objevila naše národní hymna „Kde domov můj“. Co se však stane, když člověk neovládne svůj hněv včetně emocí a dostane se do sváru s dalšími? Například, z důvodu konfliktu o dívku či výsledky sportovního klání. Jak nazírá na rvačku trestní právo, si přiblížíme v dnešním článku.

Při poměrně nedávné novelizaci trestního řádu zde bylo vtěleno nové ustanovení §7b, které podle mnohých názorů představuje výrazné posílení pravomocí orgánů činných v trestním řízení (soud, státní zástupce a policejní orgán – dále i jen „OČTŘ“) při potírání počítačové kriminality, a to ve věci uchování dat pro další postup v trestním řízení.

Nyní navazujeme na předchozí článek, kde jsme si přiblížili část změn, které nás čekají od 1. června o oblasti oddlužení (osobního bankrotu).

Pomalu ale jistě se nám blíží datum 1. června, které kromě jiného přinese řadu změn v oblasti oddlužení, nebo jak se říká „osobního bankrotu“. Zákonodárce byl ke změně právní úpravy motivován skutečností, že údajně více než 90 procent zadlužených osob v exekuci (tj. přibližně 655 000 osob) se nachází v dluhové pasti, z níž za dosavadní právní úpravy nejsou schopny vlastními silami uniknout.

Svou pozornost dnes zaměříme na situaci, kdy je dítě svěřeno do výlučné péče jednoho z rodičů, přičemž druhému je upraven styk, resp. kontakt.

Manželství je uměním kompromisu, přičemž v každém manželství se mohou objevit trhliny a záleží na přístupu manželů, zdali mají vůli tyto trhliny zacelit, či nikoliv. V případě, že společné soužití již není možné, přistoupí manželé k podání návrhu na rozvod. Pokud se manželé nejsou schopni na podmínkách rozvodu dohodnout (tzv. „smluvní rozvod“), je rozvodové řízení doprovázeno podrobným zjišťováním tzv. příčin rozvratu manželství ze strany soudu.

V minulých článcích jsme již výkladu podrobili úpravu výživného nezletilých a zletilých dětí, neprovdané matky, včetně práv a povinností zainteresovaných osob, přičemž dnes se zaměříme na úpravu výživného rozvedeného manžela.

Dnes si přiblížíme situaci, ve které se může ocitnout každý rodič, jemuž byla stanovena vyživovací povinnost k dítěti. Totiž, může dojít k takovému sledu událostí, že tento rodič nebude schopen nadále plnit vyživovací povinnost v plném rozsahu.