Nemalé procento lidí si alespoň jednou za život pohrává s myšlenkou založení vlastní „firmy“. K tomuto kroku je vede touha rozčeřit stojaté vody, ve kterých se pohybují zavedené „obchodní značky“, nebo touha přijít s inovativním nápadem, který dotyčnému zaručeně zajistí nejen naplnění jeho životních plánů, ale také finanční úspěch, a v neposlední řadě rovněž přání vybudovat prosperující a zdravě fungující obchodní společnost se spokojenými zaměstnanci.

V dnešním článku se zaměříme na určitá specifika v situacích, kdy předmětem díla je stavba. Nebudeme se zabývat vymezením pojmu stavba v rovině teoretické, nýbrž si vystačíme pouze s faktem, že se jedná o zvláštní druh díla. Z hlediska praktického pojetí se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

V minulém článku jsme si obecně vymezili smlouvu o dílo, s tím, že dnes se podíváme na další důležité aspekty, které je nutno brát v potaz.

Smlouvu o dílo můžeme v zásadě označit za nejčastěji používaný smluvní typ vedle smlouvy kupní. Co musí být splněno, abychom mohli hovořit o smlouvě o dílo, si přiblížíme v tomto článku.

V dnešním článku se obecně budeme věnovat v zásadě novému institutu v podobě svěřenského fondu neboli trustu, který představuje poměrně zajímavé možnosti při správě cizího majetku.

V dnešním článku si představíme další institut v podobě nepřikázaného jednatelství. Jednání označované jako nepřikázané jednatelství je jednání osoby, která se vmísí do záležitostí jiné osoby, ač k tomu není žádným způsobem oprávněna v podobě smluvního nebo zákonného ujednání či soudního rozhodnutí, a činí tak z pozitivní či negativní pohnutky, která není druhé osobě známá.

V rámci článků věnovaných bezdůvodnému obohacení jsme přistoupili k obecnému vymezení tohoto institutu, včetně uvedení nejčastějších případů, kdy k bezdůvodnému obohacení dochází. Dnes toto povídání uzavřeme přehledem některých situací, kdy k bezdůvodnému obohacení nedochází.

V minulém článku jsme si představili institut bezdůvodného obohacení v obecné rovině, přičemž dnes si přiblížíme nejčastější případy, kdy můžeme hovořit o bezdůvodném obohacení.

Jak řešit situaci, kdy partnerovi poskytneme finanční prostředky na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jeho rodičů, přičemž následně dojde k partnerskému odloučení?